|
|
Dojížďka do zaměstnání jako faktor poptávky po dopravě
ŠVEHLOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je zaměřena na dojížďku do zaměstnání ve Strakonicích. Cílem je vyhodnocení vlivu poptávky po dopravě na základě ekonomické aktivity, času stráveného dojížďkou a dopravním prostředkem např. automobily, kola, veřejná doprava. Tato práce se také zabývá analýzou dat z databázového softwaru Bisnode Albertina, dále rozborem dat frekvence dopravy na příjezdových komunikacích do Strakonic z webových stránek Ředitelství silnic a dálnic a sběrem dat od společností jež se účastnily dotazníkového výzkumu v roce 2019. V neposlední řadě jsou rozebírány parkovací možnosti ve městě a na závěr je v krátkosti nabídnuto možné řešení pro zlepšení dopravy ve Strakonicích.
|
|
|
Studying settlement systems with mobile positioning data
Šimbera, Jan ; Hudeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Burian, Jaroslav (oponent) ; Šveda, Martin (oponent)
Sídelní systémy jsou jakožto významná složka makrogeografické organizace lidské společnosti častým objektem studia sociální geografie. Lokalizační data mobilních telefonů jsou v posledních dekádách oblíbená jako unikátní zdroj o lidských aktivitách v prostoru, stále však chybí spolehlivé metody, jak z nich vytvořit datové sady s přesností porovnatelnou s konvenčními zdroji, jako jsou data ze sčítání lidu nebo cestovní deníky. Tato práce si klade za cíl zaplnit tuto mezeru detailním popisem tvorby datových sad o počtech obyvatel a dojížďce z lokalizačních dat mobilních telefonů se zmíněnou úrovní přesnosti za pomoci strojového učení a pomocných geografických dat, včetně správného ošetření anonymity dat i artefaktů plynoucích z principů fungování mobilní sítě, a ilustrovat možnosti těchto výsledků tvorbou hierarchického modelu sídelního systému. Jsou představeny a diskutovány další možnosti rozvoje. 1
|
|
|
Nové koncentrace pracovních příležitostí v zázemí Prahy
Koloušek, Petr ; Novák, Jakub (vedoucí práce) ; Ouředníček, Martin (oponent)
Nové koncentrace pracovních příležitostí v zázemí Prahy Abstrakt V uplynulých 40 až 50 letech v Severní Americe a aktuálně také v některých evropských oblastech dochází v rámci suburbanizačních procesů k vytváření nových center v zázemí původních velkoměst. Vývoj těchto jader výrazně ovlivňuje prostorovou strukturu metropolitních areálů. Cílem této práce je pokusit se v zázemí Prahy identifikovat nové koncentrace pracovních příležitostí, které by bylo možné označit za samostatné či osamostatňující se a dokázat tak v tomto směru určitou podobnost s metropolitními regiony směrem na západ od České republiky. Sledován bude především vývoj počtu a struktury pracovních příležitostí ve vybraných obcích. Pomocí těchto ukazatelů by mělo být možné identifikovat nové koncentrace pracovních příležitostí v pražském metropolitním areálu. Následná analýza dojížďky do zaměstnání ve vybraných obcích částečně odpoví na otázku, jakým způsobem se změnily dojížďkové vazby mezi prvky pražského metropolitního areálu a zda-li je pozorovatelný trend k vytváření nových center, která by mimo obytné funkce obsahovala také významnou nabídku pracovních příležitostí a služeb. V případové studii jedné vybrané obce bude následně sledován vývoj až do současné doby, a aktuální situace v ní bude analyzována podrobněji pomocí terénního...
|
|
|
Časoprostorová mobilita studentů v Praze
Šťástka, Jakub ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Novák, Jakub (oponent)
Šťástka, J. (2010): Časoprostorová mobilita studentů v Praze. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha. Diplomová práce se zabývá hodnocením časoprostorové mobility studentů vybraných pražských středních škol. V úvodu pokládá výzkumné otázky hledající rozdíly v denních i nedenních pohybech studentů a způsobu trávení času v prostředí města. Dále se zaměřuje na diskuzi problematiky časoprostorové mobility v rámci české a zahraniční literatury včetně přístupů ke studiu každodenního života. Cílem této diplomové práce je na základě dat získaných z dotazníkového šetření, které proběhlo na vybraných pražských školách, analyzovat každodenní pohyby studentů a doložit vzájemné vztahy těchto pohybů v závislosti na poloze školy a bydliště. klíčová slova: časoprostorová mobilita, každodenní rytmus, životní styl, dojížďka, suburbanizace, volný čas, studenti, Praha.
|
|
|
Sociogeografická regionalizace okresu Benešov v letech 2001-2011 a vliv pracovní atraktivity Prahy na její změny
Pešek, Ondřej
Dojížďka se stala nedílnou součástí každodennosti života v naší společnosti a analýza dojížďkových proudů má zásadní význam pro zachycení sociogeografické organizace společnosti. Předkládaná diplomová práce má za hlavní cíl identifikovat změny v geografických aspektech dojížďky za prací a do škol v okrese Benešov během intercenzálního období 2001-2011. Druhým cílem je vyhodnotit vliv makroregionálního centra Prahy na dojížďku za prací v okrese Benešov. Tento okres je vzhledem ke své blízkosti a dobré dopravní dostupnosti Prahy vhodným modelovým příkladem pro posouzení vlivu makroregionálního centra na sousední mikroregiony. Tento vliv makroregionálního centra je sledován pomocí analýzy pracovních dojížďkových proudů a také pomocí dotazníkového šetření. Záměrem dotazníkového šetření je zachytit zejména to, jak lidé vnímají dojížďku za prací a pracovní příležitosti v Praze. Klíčová slova: dojížďka, sociogeografická regionalizace, makroregion, mikroregion, funkční region, Benešov, Praha, Vlašim, Votice.
|
|
|
Sociogeografická regionalizace okresu Benešov v letech 2001-2011 a vliv pracovní atraktivity Prahy na její změny
Pešek, Ondřej
Dojížďka se stala nedílnou součástí každodennosti života v naší společnosti a analýza dojížďkových proudů má zásadní význam pro zachycení sociogeografické organizace společnosti. Předkládaná diplomová práce má za hlavní cíl identifikovat změny v geografických aspektech dojížďky za prací a do škol v okrese Benešov během intercenzálního období 2001-2011. Druhým cílem je vyhodnotit vliv makroregionálního centra Prahy na dojížďku za prací v okrese Benešov. Tento okres je vzhledem ke své blízkosti a dobré dopravní dostupnosti Prahy vhodným modelovým příkladem pro posouzení vlivu makroregionálního centra na sousední mikroregiony. Tento vliv makroregionálního centra je sledován pomocí analýzy pracovních dojížďkových proudů a také pomocí dotazníkového šetření. Záměrem dotazníkového šetření je zachytit zejména to, jak lidé vnímají dojížďku za prací a pracovní příležitosti v Praze. Klíčová slova: dojížďka, sociogeografická regionalizace, makroregion, mikroregion, funkční region, Benešov, Praha, Vlašim, Votice.
|
|
|
Intenzita dojížďky v pražském funkčním regionu: porovnání cenzálních a mobilních signalizačních dat
Málek, Jakub ; Šimbera, Jan (vedoucí práce) ; Netrdová, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje mobilním lokalizačním datům a porovnává je s cenzálními daty. Zkoumá ve třech různých případech vypovídající hodnotu mobilních lokalizačních dat na úrovni ZSJ v Praze a okolí. Součástí práce je porovnání a kartografické zpracování rozložení obyvatelstva. Dále se práce věnuje zpracování denních rytmů čtyř pražských oblastí na základě mobilních dat a porovnání mobilních a cenzálních dat na případu dojížďkových proudů do ZSJ Vysoké školy. Ve výsledcích prokázala mobilní data svojí vypovídající hodnotu pro povrchové analýzy. Hodnotová a prostorová nepřesnost byla však vyhodnocena jako nedostatečná pro podrobný výzkum na úrovni ZSJ. Klíčová slova: mobilní data, mobilita, denní rytmy, dojížďka
|
|
|
Dopravní chování zaměstnanců Jaderné elektrárny Dukovany a jejich motivace ke stěhování za prací
Pokorný, Jan ; Jaroš, Václav (vedoucí práce) ; Květoň, Viktor (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou dopravního chování zaměstnanců Jaderné elektrárny Dukovany a jejich ekonomickou migrací. Elektrárna leží na pomezí Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje a představuje významný subjekt z hlediska snižování míry nezaměstnanosti zejména na Třebíčsku. Hlavní cíle této bakalářské práce jsou identifikace základních parametrů mobilitního chování za účelem dojížďky do zaměstnání a nalezení hranice ochoty přistěhovat se blíže k místu výkonu práce, podmíněnou zejména časovými náklady na dojížďku. Z rešerše literatury vyplívá fakt, že pro identifikaci dopravního chování je zásadní volba dopravního prostředku, která závisí na individuálních ekonomických podmínkách, dále souvisí s akcesibilitou oblasti bydliště jedince či početností rodiny. Data získaná dotazníkovým šetřením jsou zanalyzována a diskutována s literaturou. V závěru páce jsou zhodnoceny veškeré postupy a cíle této práce a je navrženo další možné rozšíření práce. Klíčová slova: mobilita, dopravní chování, dopravní dostupnost, dojížďka do zaměstnání, ekonomická migrace, stěhování za prací
|
|
|
Význam málotřídních škol pro obce a jejich obyvatele
DOLEŽALOVÁ, Aneta
Diplomová práce se zabývá významem málotřídních škol pro obce a jejich obyvatele. Cíleně se proto zaměřuje na názory a vzpomínky jednotlivých obyvatel, kteří navštěvovali málotřídní školu ve své obci. Teoretická část práce je rozdělena na dvě hlavní kapitoly. První se zabývá málotřídním školstvím a druhá učitelem na málotřídní škole. V první kapitole se definuje pojem málotřídní škola, také se nahlíží na historii a rozlišují se typy málotřídních škol. Tato kapitola dále pojednává o málotřídních školách na venkově, zkoumá klima a prostředí na málotřídních školách a jejich výhody a nevýhody. V neposlední řadě nahlíží na málotřídní školu jako na alternativní a také zohledňuje alternativní školy málotřídního charakteru v zahraničí. Druhá kapitola se věnuje učiteli na málotřídní škole, jeho postojům, hodnotám, osobnostním vlastnostem, autoritě a také jeho profesním znalostem a dovednostem. Výzkumná část práce byla realizována polostrukturovanými rozhovory. Kvalitativní výzkum ukázal, že i když bývalí žáci často na málotřídní školu vzpomínají v dobrém, tak ne vždy důvěřují tomuto systému výuky natolik, aby mu bezpodmínečně svěřili své děti. Největším překvapením práce bylo zjištění, že vzpomínky na danou málotřídní školu jsou převážně ovlivňovány vzpomínkami na konkrétního učitele, na jeho osobnost, chování a jednání, ne na školu samotnou. Naopak na přestup do plně organizované školy má většina dotázaných špatné vzpomínky, pro většinu to bylo stresující, špatně se začleňovali do nového kolektivu i nového prostředí, někteří se setkali i se šikanou. I tyto skutečnosti některé obyvatele odrazují od možnosti dát své děti do málotřídní školy.
|
|
|
Regionální dopad na nezaměstnanost při hypotetickém uzavření jaderných elektráren Dukovany a Temelín
Hájková, Eva ; Říhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem uzavření jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Zejména řeší dopad na nezaměstnanost při tomto uzavření. Nejdůležitějším cílem je zjištění, zda uzavření elektráren postihne pouze regiony, ve kterých elektrárny působí, nebo i přilehlé regiony. Teoretická část obsahuje základní pojmy související s tématem, jako je nezaměstnanost, migrace nebo energetika. V praktické části jsou analyzována data z Českého statistického úřadu související s dojížďkou do zaměstnání a rozhovory s představiteli každé z elektráren. Na základě provedené analýzy lze říci, že uzavření by postihlo nejvíce regiony, ve kterých elektrárny sídlí. Dalšími postiženými regiony v případě elektrárny Temelín by byly přilehlé okresy, v případě elektrárny Dukovany by uzavření postihlo i sousedící kraj.
|
host ::
RSS.